Veronika a Natálka
Můj den s PECkou Natálka měla být prostě jen dvojče. Myslela jsem si, že prostě jen „přežiju“ a „dám“ rizikové těhotenství, kdy okolo mě všichni opatrně našlapovali, abych náhodou předčasně neporodila. A pak bude vše zalité sluncem a šťastnými, usmívajícími se a pobíhajícími dvojčátky. Nakonec jsem díky vysoké rizikovosti těhotenství s jednovaječnými dvojčaty musela podstoupit akutní…
Lucka a David
Jmenuji se Lucie a jsem PEČUJÍCÍ. Moje rodina jsem já (42), manžel (47), syn Adam (16) a syn David (5). K této sestavě se každý druhý víkend přidá ještě nevlastní syn Tom (12) a podle nálady i nevlastní dcera Tereza (18). Náš syn DAVID je autista, zcela neverbální, plně na plínách, zatím zcela odkázán na péči…
Lenka a Viky
Nasypu slepicím, nakrmím psa, děti a je večer V případě, že nespěcháme na terapii nebo k doktorovi s dcerou Viky, tak náš den začíná probuzením jednoho z našich dvou dětí, což bývá kolem 6. hodiny dle toho, zda mladšího syna Péťu chystáme do školky. Nejprve k nám do postele vběhne právě Péťa, který se však po chvíli odebere na…
Jeden den – Pavla a Kuba
Můj den – verze korona V klidu vstaneme, Kuba si beze spěchu zacvičí. Pak se nasnídá, vezme si prášky a jdeme spolu chytit potkanku Jerry, která bydlí teď v jeho pokoji – přes noc je puštěná, aby mohla na chatu (skříň). Kubík spí u mě, protože se bojí zlých klaunů (nebo se na to vymlouvá). Každopádně, jakmile…
Jeden den – Karolína a Vilémek
Ráno vstanu a první, co vezmu do ruky, je dávkovač léků s bohatou zásobou antiepileptik. Jednou, když jsme našemu čtyřletému Vilémkovi tak jako každou neděli připravovali léky na další týden, jsme se s manželem zasmáli nad hláškou, kterou jsem s naprosto vážnou tváří pronesla: „Narodil se nám důchodce.“ Černý humor nás spojuje a daří se nám…
Jeden den – Petra a Monika
Pokud se v noci nebudíme, tak většinou vstáváme kolem 7h00. Moni se už vrtí a zvědavě nadzvedává hlavičku, aby svými hnědými kukadly zahlédla, kdo jako první odpoví na její „huhůůůůůů a pipipipíííííí“. Manžel je odvážlivec, který vstane a dcerku pozdraví, než to já si dávám ještě 5 minut, než mě pravidelné výskání také vyžene z postele. První…
Jeden den – Bára a Ángel
Ángel ještě spí. Nejsem ranní typ, ale rána mám teď hodně ráda, protože mám klid. Jdu ven s naší labradorkou Brusinkou a uklidím její pelíšek. Jsme šťastní, že ji tu v jejím požehnaném věku máme (15 let) a ty noční, někdy i denní nehody k tomu prostě teď patří. Miluju, jak tu leží na pelíšku,…
Jeden den – Jarmila a Dorka
„Dobrý den, mám tady desetiletou holčičku, měla dneska už pět epileptických záchvatů, má teplotu, odmítá chodit a už se bojím ji převážet do nemocnice sama. Můžete prosím přijet?“ Je pět hodin odpoledne a já volám pro dceru rychlou záchrannou službu. Dcera má jeden z vážných epileptických syndromů a pokaždé když má teplotu, hrozí, že se epileptické záchvaty rozjedou, budou se kupit a nakonec nepůjdou zastavit. Dnes má teploty…
Jeden den -Klára a Kryštof
Dnešní den začíná jako tradičně. V 6,20 zvoní budík, který ohlašuje, že i přes tmu venku je třeba vstát a vykročit do reality všedního dne. Dcera jako pravidelně není k probuzení. Pokud nemá velkou motivaci, třeba výlet s družinou, kdy je schopná vstát v šest hodin a všechny nás budit, vstává velmi nerada. Vzhledem k tomu, že spí nahoře na dvoupatrové posteli, dá mi celkem…
Jeden den – Eva a nedopitá ranní káva
Některé dny jsou povedené. Na jejich konci mám dobrý pocit z toho, jak se věci dařily a kolik jsem toho stihla. A pak jsou dny špatné. Takový nepodařený den začne většinou již v brzkých ranních hodinách, kdy mého čtyřletého syna něco vyruší ze spánku. Tím končí i můj spánek. Už jen nedostatečné vyspání se odráží na odolnosti, trpělivosti, energii všech. Spát několik let jen malý počet…