Andrea: Terinka & Peťoušek

Ráno vstanu v půl páté. Vysprchuji se, umyju vlasy a udělám si kafe a smoothie. To mám nejradši, protože mám čas jen pro sebe, všichni spí a já koukám z terasy a popíjím kafíčko. Pak se nachystám a vzbudím děti, dceru Terezu (7let) a syna Péťu (5,5roku) – oba PAS + ADHD: Tereza snídaně, Péťa snídá až ve školce, umýt, obléknout, nasoukat do auta a v 6:30 vyrážíme. Odvezu Terezu z Letňan do Bohnic do logopedické MŠ. Pak se vracíme a kolem 7:30 vedu Péťu do spádové MŠ, kde má asistenta, pokud nejedeme do NAUTISu (1x týdně). Poslední dobou pokňourává, nikam nechce, má takové ufňukané období. Ve školce jsou děti jen na dopoledne, víc nezvládnou. Zajedu na nákupy, případně zařídím potřebné záležitosti na úřadech, emaily a telefonáty. Kolem 10hod. začínám vařit oběd. Manžel pracuje doma, takže se spolu naobědváme, uděláme si kafe a popovídáme. Děti mají oběd ve školce. Zapnu myčku a před 12. hodinou jedu pro Péťu. Hodím ho domů manželovi a jedu pro Terezu do Bohnic. Odpoledne mají děti volný režim, aby si oddechly ze školky. Péťa si zaleze do ložnice, vezme si tablet, pití a Brumíka (nic jiného nejí) a chce mít svůj klid. Tereza naopak vyžaduje společnost, vypráví, co bylo, co zažila, a chce na procházku. Musíme tak hodinu běhat po lese a sbírat kamínky, lístečky, ulity a jinej bordel. To chodí většinou manžel, aby se taky protáhl. Začínám dělat večeři, vařím polévku. Upečeme bezlepkové perníky ke svačině do školky. Děti dostanou vitamíny a rybí tuk. Péťa řve, že se mu vybil tablet. Dám mu svůj mobil, aby si pustil Youtube. Potom dostane ještě injekci s růstovým hormonem, který bereme od února, a řve zase. Dosušilo se prádlo, musím ho vyndat a poskládat. Kopnu nechtíc Tereze do hraček a už je peklo. Záchvat, že jsem jí to rozhrabala. V pokojíčku čurbes, ale má v tom nějaký svůj systém, na nic nesmím sáhnout, natož uklidit. Až odjede k babičce na prázdniny, tak udělám čistky, je to tu jak na skládce, to už dál nejde… Děti jsou unavené, začíná peklo. Vykoupat, vyčistit zuby, nachystat věci do školek a oblečení na ráno a spát. Je po osmé, Péťa vedle mě kouká na znovu nabitý tablet na Krtečka (jinak neusne), ale už se mu zavírají oči. Usínám vyřízená, slyším Terezu, jak se ještě v pokojíčku vzteká a kope nohou do zdi, ale Risperdal zabírá naštěstí rychle a už je ticho…