Pečovat a nebýt na to sám

Máma ve střehu

Je 5:14, slyším zívání a cupitání a co nevidět má pětiletá princezna dorazí za mnou do ložnice. Kam se hrabe zrychlení formule, musím okamžitě vyskočit a chytit dcerku, má mokrou plenku i pyžamo a v ruce už drží manželova pracovní sluchátka, která cestou stihnula někde vzít a chystá se je začít okusovat. Po rychlém vyřešení…

Číst dále

Renata a Maruška

Můj den s Maruškou Naší nejmladší dceři Marušce je pět let, ale protože se narodila s chromozomem navíc v každé buňce (tedy s Downovým syndromem), jde jí hodně věcí pomaleji než běžným dětem, a je tak na úrovni asi dvou až tříletého dítěte. Můj běžný den s ní vypadá jako běžný den s tříletým dítětem…

Číst dále

Tomík je šťastný a rád na světě

Jmenuji se Lenka a spolu s mým manželem Petrem pečuji o mého 11letého syna Tomáška s autismem a mentálním handicapem. V naší rodině je ještě náš 13 letý syn Marek, který je zdravý a chodí do sedmé třídy. Ráda bych Vám ukázala, jak může vypadat náš všední den, abychom zajistili Tomíkovi potřeby a pohodu. Ráno…

Číst dále

Líba a Adrianka

Každý den vstávám v 6:30 a chystám dceru do školy. Snídaně je většinou stereotypní, Adri od mala preferuje pár oblíbených jídel, nyní jsou to nejčastěji lupínky s mlékem. Připravím svačinu do aktovky, kde se  snažím alespoň trochu o vyváženou stravu. Pečivo sní vždy pouze suché, doplním ho tedy jogurtem, ovocem, případně zeleninou. Ráno bývá u nás dost…

Číst dále

Monika a Maty

Je pondělní ráno, brzy ráno, cca kolem 2 hod. Maty přichází za námi do ložinice a ukazuje, že chce napít, a tak mu podávám připravený hrníček s vodou. Napije se a ukazuje, že chce ještě, namísto pití ho však odvádím zpátky do postýlky, přebalím ho a ulehám k němu. Pokud bych tak neudělala, vracel by…

Číst dále

Bára – jeden den s mými dětmi

Na kurzu „Pečovat a žít“ jsem dostala za úkol popsat můj běžný den. Je pro mě velmi těžké vybrat jeden za všechny, protože každý je jiný. Většina z nich má ale společné znaky, které zkusím co nejlépe popsat. Moje ráno začíná mezi 5 a 6 hodinou… Někdy ve 4, i dřív. Budík mít v podstatě nemusím,…

Číst dále

Soňa, Jakub a Kirka

Jmenuji se Kira a jsou mi dva roky. Narodila jsem se se vzácnou vývojovou vadou rozštěpem jícnu, průdušnice a hrtanu. A povím vám, jak vypadá takový obyčejný den v mé rodině. Hodně se to odvíjí od toho, zda jsem zdravá či nemocná. Poměr takových dní poslední rok je tak 3 ku 1. Ráno mě většinou…

Číst dále

Lucie a Elen

Dobré ráno. 6:45 zvoní můj budík….. je čas vstávat a připravit dětem a sobě snídani. Mezitím budím syna, který chodí do 1.třídy. Čtyřletá dcera Elen se většinou budí sama, chvilku po tom, co vstanu, aby ji přece nic neuniklo. Následuje ranní hygiena a oblékání, výměna plenky. Elen je celodenně na plenkách, i když někdy zvládne…

Číst dále

Jindra, obyčejná máma

Úterní ráno vstávám v 7 hodin. Udělám dětem snídani i svačinu. Pomohu dceři s obléknutím, nasadím ji ortézy, které ji pomáhají s chůzí. Odvezu děti do školy. Zase se trápím s parkováním před školou. Je téměř nemožné se tam dostat, protože tam jezdí spousta rodičů, kteří by až úplně ke škole nemuseli. Pak mám cca 45 minut na vyřízení…

Číst dále

Martin a Toníček

Můj den v roli pečujícího rozhodně není konstantou. Jedná se o dynamickou jednotku, jejíž podoba se průběžně mění. Není vlastně vždy ani dnem, jelikož stejně dobře bývá někdy nocí. Také pro něj neplatí některá obvyklá pravidla, jako je třeba trvání po dobu 24 hodin. Umí se protáhnout i na 48 a víc. Jeho scénář je psán…

Číst dále