Pečovat a nebýt na to sám
Nela a Jonáš
Ráno, pokud Jonášek nejde do stacionáře, tak vstáváme okolo 8 hodiny. Než se spolu pomazlíme atd, tak je cca 8:30. To jdeme z postele, usteleme si ji rovnou, odpojím veškeré hadičky z výživové pumpy, na kterou byl připojený v noci a kapal do 3 ráno a vydezinfikuji jí a jdeme do koupelny. Spácháme tam hygienu,…
Číst dálePetra a Lojzík
Taková je naše denní realita. Redakčně neupraveno
Číst dáleSvitlana a Máša
Jsem maminka krásné holčičky Máši, je jí 4 a půl roky a má dětský autismus.Otevřu oči, je ještě noc, je 5:30. Budík je nastaven na 6 hodin. Vstávám potichu, abych nikoho nevzbudila. Jdu do kuchyně si dat čaj. Miluji tuhle půlhodinku klidu a pohody. A už v 6 hodin moje kráska přibíhá s pláčem. Jdeme…
Číst dáleLucie a Martin
Po čtyřech hodinách spánku se mi vůbec nechce vstávat, ale před spaním jsem strávila dvě hodiny u kafe u počítače a užívala si klid a ticho. Ráno zvoní budík v šest, budím děti do školy. Pomáhám se svačinou a věcmi, pouštím psa ven, krmím zvířata, chystám manželovi namixované jídlo. Pár minut po odchodu se dcera…
Číst dáleIzabella a Dominika
Hodně jsem přemýšlela o tom, jak bych mohla popsat svůj den jako pečující maminka. Dominika má 2 roky, ale dodnes je na úrovni novorozeného miminka (i přesto je na tom hůř, protože nic neprojevuje – nebrečí a nemá žádný hlas). Zároveň jsem maminkou tří zdravých dětí. Náš den začíná ve chvíli, kdy se Dominika probudí…
Číst dáleŠtěpánka a Vojta
Jmenuji se Štěpánka, za chvíli mi bude 53 let, už zase narozeniny, to není možné. Před nedávnem můj syn Vojta oslavil 25. let Je to dospělý muž s duší dítěte. Vojta má středně tězkou – těžkou mentální retardaci, vývojovou dysfázii, těžký stupeň ADHD, znaky autismu. U nás je každý den jiný a přece v něčem stejný, a…
Číst dáleRenata a Tadeáš
Popsat jeden z našeho života je velmi složité … každý den je jiný. Je jiný, a přece tak zoufale stejný. Pití, krmení, přebalování, převoz do školy, návrat, nějaká ta motivace, odpočinek, procházka, stimulace … pití, přebalování, krmení, … pořád dokola, více jak 19 let. Ale přesto bych ráda vypíchla ten den, den jeden den… Je to…
Číst dáleIvana a Vojta
Jmenuji se Ivana a je mi 66 let, synovi Vojtovi je 35, je o 10cm vyšší než já a váží 77kg. Má progresivní metabolické onemocnění. Je to, čemu se říká ambulantní vozíčkář, za určitých okolností (má dobrý den, dobrou náladu a úkol před námi není příliš náročný, aby ho nestresoval), dokáže ujít několik metrů,…
Číst dáleMartina a Šimon
Náš běžný den závisí na mnoha faktorech, to je jako jestli je manžel doma nebo je v práci, jakou másměnu – ranní, odpolední, noční, zda je Šimon zdraví nebo nemocný. Kostrou celého dne je péče oŠimona, která začíná budíčkem v 7,00 hodin, vylézáme z postele, někdy je to šup šup, někdy je tona dlouhé přemlouvání,…
Číst dáleKristína a Lojzík
Ráno mi zvoní budík v 6:20 hodin. Jsem ráda, že ho ještě dvakrát můžu vytípnout a vstát až o deset minut později, ve fantastickém světě snění jsou to minimálně dvě hodiny a pár zajímavých situací. Vyplížím se tiše jako myška, abych nevzbudila kluky. Máme tak malý byt, že spíme všichni v jednom pokoji, vedle sebe, každý ve…
Číst dále