Martina a Šimon

Náš běžný den závisí na mnoha faktorech, to je jako jestli je manžel doma nebo je v práci, jakou má
směnu – ranní, odpolední, noční, zda je Šimon zdraví nebo nemocný. Kostrou celého dne je péče o
Šimona, která začíná budíčkem v 7,00 hodin, vylézáme z postele, někdy je to šup šup, někdy je to
na dlouhé přemlouvání, protože je to puberťák a tak máme veselo. V první řadě podáme léky a pak
začnu připravovat snídani, kdy si náš syn krátí čas čekáním na snídani koukáním na pohádku.
Protože ráno spěcháme abychom přišli včas do školy, tak ho rodiče nakrmí, protože jinak bychom
se nevypravili. Po snídani provedeme hygienu, oblečeme a 8,05 vyrážíme na cestu do školy. Šimon
má asistenčního psa Lennyho, kterého naložíme do auta, doprovodí Šimona do školy a my vyrážíme
vyvenčit našeho čtyřnohého člena rodiny. Kolem 9 hodiny přijíždíme zpět domů. Teď přichází čas
na naši snídani a naši zaslouženou kávičku. Pokud je všechno se Šimonem v pořádku, odcházím v
10,30 do práce. Po celou dobu práce kontroluji svůj mobil, zda nevolají ze školy a nebudu muset
pro Šimona přijet. Když je ta lepší varianta a Šimon je v pořádku, tak zůstávám v práci do 13,50 a
ve 14,00 ho vyzvedávám z družiny. Záleží jaký je to den, buď Šimona zavážím na sociální terapii,
hipoterapii nebo rehabilitaci, tento čas využívám k vyřízení běžných a potřebných záležitostí, jako
jsou úřady, nákupy a podobně. V den volna Šimona hlídají po družině babičky a dědečkové a já se
můžu vrátit na odpoledne do práce. V práci běžně končím v 17,00 a vyrážím vysvobodit babičky a
dědečky, ale není to tak doslovně, protože Šimonka milují a rádi se mu věnují i přestože je to
patnáctiletý puberťák se vším všudy. V 17,30 přijíždíme domů, kde nás očekává Lenny a rychle
vyrážíme venčit. Okolo 18 hodiny se konečně dostáváme domů a mě začíná druhá šichta, kdy
připravuji večeři a Šimon si krátí čas na tabletu nebo počítači. Když je večeře hotová, zasedneme
společně ke stolu a necháme si chutnat. V 19,00 podáváme léky a pomalinku se chystáme na spaní.
Protože Šimon bývá po celém dni unavený tak kolem 19,30 nastává čas večerní hygieny, koupel
nebo sprcha, čištění zubů a šup do pyžama. Okolo 20 hodiny Šimon odchází do své postele, někdy
chce přečíst pohádku a někdy ne. Dám mu pusu a popřeji mu krásnou dobrou noc a ať ho blechy
štípou celou noc. Kolem 20,30 už Šimon spí a já začínám poklízet a chystat věci na další den. Po
celém dni si dopřejeme skleničku vína s manželem a probereme co bylo a co bude další den. Kdo,
kdy a jak odveze a vyzvedne Šimona, taková menší větší logistika. V tomto čase kdy Šimon spí se
vrhám i na resty, které přes den nemám čas řešit, e-maily, zprávy a i podávání žádostí na nadace na
různé pomůcky či terapie atd. A pomalu den končí a závěrem je opět vyvenčení Lennyho a okolo
23,00 uleháme do postele. V noci chodíváme Šimona kontrolovat, jestli je vše v pořádku. Mezi
druhou a čtvrtou ranní se Šimon objeví u nás v ložnici a to pro mě znamená přesun do jeho pokojíčku
a v 7,00 budíček a co se děje po budíčku už víte….
Je to hrozně těžký popsat jeden den pečujícího, protože každý den je jiný, ale jedno mají společné,
jsou všechny pro nás pečující náročné, jak v péči, tak i v logistice.